V rukou jsem si nesl pár zmačkaných plechovek od piva, abych je na rohu vyhodil do recyklačního sudu. Náhodou jsem potkal kamaráda a ten mě s hrůzou v očích varoval. Ať prý si dávám dobrý pozor. Tohle je propagace alkoholu na veřejnosti a mohli by mě za to zatknout!
Scénka ze scify filmu odněkud z neurčité budoucnosti? Ne, jen realita současnosti z Ocean City, New Jersey. Tvrdá realita americké svobody. Nejenže tam byl zákaz konzumace alkoholu na veřejnosti, ale dokonce i nošení plných, ba i prázdných obalů od alkoholu. Vše pod pohrůžkou strávení noci za mřížemi. Ještě že žijeme v Česku, kde se alkohol volně na veřejnosti konzumovat může. I když…
Seděl jsem na trávě v Riegerových sadech a kochal se scenérií nejdelšího večera v roce. Zlatý kotouč slunce se zrovna přehoupnul přes panorama Hradčan a kousek ode mě to zasyčelo. To si mladý student otevřel plechovkáče, aby mu to u skript trochu rychleji utíkalo. Kousek dále se po sobě válel milenecký pár. Ochutnávali si hlavy a občas si lokli z lahváčů. Ještě níže dolů z kopce si házelo několik děvčat s frisbee. V pauzách chlemtaly zlatavý mok z kelímků z nedaleké zahrádky. Neodolal jsem pokušení horkého večera a taky si na jedno plzeňské do kelímku zaskočil. Usedl jsem zpátky do trávy a nalil do vyprahlého hrdla pár poctivých doušků vychlazeného piva. Chutnalo náramně dobře.
Nicméně čerstvě schválená vyhláška o zákazu požívání alkoholických nápojů na vybraných veřejných prostranství by nás všechny odsoudila na jednu kupu. Hlasitě jsem neříhal, nepomočoval se na veřejnosti pod lavičku, nepokřikoval sprostá slova na kolemjdoucí babičky, ani si nenakálel do kalhot a pak neupadl do hlubokého spánku na kraji trávníku k odivu relaxujících se Pražanů a turistů. Jen jsem srkal to své pivo, užíval letního večera, života a svobody a porušoval budoucí vyhlášku. A se mnou i ten student, ti milenci, ty čtyři holky dole pod kopcem a desítky dalších, kteří v tom neviděli nic pobuřujících, nemístného či nepatřičného. Pouze ta vyhláška to tak vidí.
Nejsem politik, abych nemohl nazývat věci pravými jmény. A tak na plnou hubu řeknu, že tahle vyhláška cílí na bezdomovce. V tom parku ale nebyl ani jeden, a i kdyby byl – došlápl by si policista jen na bezďáka, nebo by nás bral všechny bez rozdílu, hlava nehlava, podle hesla vyhláška se musí ctít? Ale kde by bezdomovec vzal třicet tisíc na pokutu za chlastání na veřejnosti? Některé právní předpisy jsou prostě nesmysl už jen z té podstaty, že se minou účinkem, neboť ti, proti kterým je zákaz zaměřen, nemají na pokutu a nikdo si na nich nic nevezme.
Dopil jsem své pivo a kráčel s těmito myšlenkami domů parkem dolů po chodníčku. A po trávnících pobíhalo několik psů bez vodítka, kteří se tak nevědomky vystavovali nebezpečí týrání, kdyby se náhodou mezi keříky zaběhli. Další z nesmyslných vyhlášek. Není větší svobody pro pejska, než se proběhnout. Na hrozbu týrání způsobeném potencionálním zaběhnutím se každý pejsek může zvysoka vysr… A slunce se mezi tím schovalo za mrak na obzoru a do parku zavál chladný vánek. Jako by s sebou přinášel určitou změnu. Kam všechny tyhle nesmyslné zákazy povedou? Co přijde příště? Zákaz nošení tangáčů?
P.S.
Doma jsem si tu osudnou vyhlášku č. 12 vygoogloval, abych si sesunarizoval ty lokality, na kterých si po 7. červenci pivo na veřejnosti už legálně nedám. Riegerovy sady jsem ale v seznamu dlouhém jako pohádka kupodivu nenašel. Že by soudruzi z ODS udělali někde chybu? Stane se tak Riegráč oázou svobodného pití na veřejnosti? Možná, ale asi jen do doby, než se o tom dozví bezďáci a slezou se sem z Jiřáku, Ípáku, Karláku a Václaváku.
Na zdraví chytrosti, bystrosti a pořádkumilovnosti všech našich radních!
blogger #1195 © jan boettinger
